💡 NOVÝ WEBINÁŘ: Víte, jak využít brand tracking k rychlejšímu růstu? Poradíme, jak na to – 25. dubna v 9:30.

Jak změnit firmu v zaměstnanecký lovebrand

Jak jsou na tom české firmy? Proč je naprosto klíčové mít srdcaře? A jaké postupy vedou ke spokojenější a výkonnější firmě?

V práci trávíme třetinu života. Má zásadní vliv na to, jak se cítíme i na naše zdraví. Spokojenější zaměstnanci jsou ale také výkonnější a loajálnější, nemají prostě důvod hledat si jiné působiště. Každá firma má trochu jiné mikroklima, staví na jiných hodnotách, Jak jsme díky rozsáhlým výzkumům zjistili – některá pravidla jsou ale univerzální a zlepší atmosféru ve start-upu i v nadnárodním korporátu. A jak ukazují výzkumy, se spokojeností roste výkonnost a tím pádem i zisk. Nejdřív se ale podívejme na inventuru poměrů na našem pracovním trhu.

České firmy: Not great, not terrible

Zaměstnání v Česku není jen místem, kam chodíme generovat plat, má ještě jednu důležitou funkci – komunitní. V sekulární společnosti je pro nás místem setkávání, vytváření vazeb. O to důležitější je, aby se tam lidé cítili dobře. To ale bohužel často neplatí. Třetina Čechů je v práci vyloženě nespokojená. Klišé o národu knedlíků, kteří sice remcají, ale do pohybu se jen tak nedají, se nám v datech potvrzuje. 89 % lidí nechce v následujících 3 letech opustit svoje místo, ačkoliv mají mnohdy vážné výhrady. 

Jednou z našich metod, je ptát se respondentů na jejich pocity. Ty totiž mnohdy lépe odrážejí realitu než racionalizované výpovědi. Z testu emocí jsme zjistili, že většina hlavních kategorií (firma, kolegové, šéf a prostředí) skóruje na škále velice podobně. Nedá se tedy vypíchnout jedno slabé místo, ani nějaké ukázkově bezproblémové. Kdybyste si z přiloženého grafu měli ale vzít jeden údaj, je to: pouze 13 % lidí je ze své práce nadšená. Podíváme se na to detailněji. Předtím si ale ještě posvítíme na další nešvary, kvůli kterým české firmy zbytečně ztrácí peníze. 

Kvantitativní výzkum, 1038 lidí, reprezentativní vzorek online populace ČR, duben 2019

Šéfové
 

Typický český vedoucí je odborník ve svém oboru (78 %), který to ale s lidmi moc neumí, nebo na ně nemá čas. Moc se mu nedaří tým nadchnout (72 %) a neumí je ani inspirovat (62 %).

Pochvaly
 

Jen polovina zaměstnanců byla v posledních týdnech za něco pochválena, nejčastěji od nadřízeného či od kolegů. Pochvaly od vedení firmy jsou pro pracovní motivaci nejúčinnější, ty ale zažilo v posledních týdnech jen 15 % zaměstnanců.

Plat
 

Pouze něco málo přes polovinu (53 %) zaměstnanců má pocit, že je jejich plat fér. 35 % nespokojených očekává, že se jejich plat ve firmě brzy zvýší.

Zpětná vazba

Zpětnou vazbu dostává pravidelně jen zhruba polovina lidí a i podle nich je často nekonkrétní (31 %), nejasná (31 %) či přímo demotivující (26 %).

Překvapilo nás, že většina firem nezískává feedback od zaměstnanců. 80 % lidí nám řeklo, že se jich na takové věci zaměstnavatel vůbec neptá. A vědět, že mám někde problém, je samozřejmě první krok k tomu, abych to mohl zlepšovat. Takže: 

Co s tím?

Hýčkejte si srdcaře

Tím myslíme oněch průměrně 13 % zaměstnanců, kteří jsou do své práce zapálení, mají vnitřní motivaci svoje úkoly dělat dobře a záleží jim na výsledku. Právě oni jsou pro každou firmu nad zlato. Podle třiceti let výzkumů společnosti Gallup na více než 30 milionech zaměstnanců po celém světě zvyšují vnitřně zapálení zaměstnanci – srdcaři – produktivitu a ziskovost o více než 20 %, snižují fluktuaci až o 65 %, zlepšují zákaznickou zkušenost i kvalitu výsledného produktu.

A jak si kýžené srdcaře vytvořit? Takoví zaměstnanci většinou kvetou pod jedním specifickým druhem vedení. Ukazuje se, že výkonnější tým nemá ten, kdo se je snaží za každou cenu přísně držet v lati. Naopak. Lepší výsledky má šéf, který se svým lidem věnuje a umí pochválit. Většina srdcařů má se svým šéfem dobrý vztah. Nemusí ho rovnou milovat, ale pozitivní atmosféra a lidské jednání je nutnost.

Nejlépe z lidí vytváří srdcaře firmy, které mají jasně formulovanou vizi a zaměstnanci z ní cítí i jiné poslání společnosti než jen generovat zisk. Velmi pomáhá, pokud mají zaměstnanci pocit, že jejich práce je pro firmu užitečná a přínosná. Zkrátka potenciální srdcaře firma najde, pokud se k lidem chová jako k lidem. 

Lidský přístup a přívětivé prostředí je největší mezerou českých firem. Nechávají tak doslova ležet peníze na zemi. Podle našich propočtů, založených na práci ekonomů z Oxfordu, MIT a London School of Economics, by zvýšení spokojenosti zaměstnanců o čtvrtinu přineslo českým firmám až 200 miliard díky pětiprocentnímu nárůstu produktivity.

Chvalte, chvalte, chvalte... A ještě trochu chvalte

Pochvaly mají zásadní vliv na motivaci. A nic nestojí. Ale pozor – i chválit se musí správně. Častou praxí ve firmách je hromadná e-mailová obsílka s formálním díkem, který nikdo nedočte, a k tomu kvartální bonusy. Takové neosobní celofiremní plácání po ramenou ale jednotlivé zaměstnance do většího výkonu nenakopne. Potřebují vidět, že někdo jejich úsilí vnímá, takže zdaleka nejlepší je ocenit, co se povedlo, rovnou a co nejvíc konkrétně. A když jsme u toho, poděkovat se dá i za snahu, nejen za výsledek. 

Bavte se společně

Kromě chválení a komunikace, jakou hodnotu má práce jednotlivců pro firmu, pomáhá také organizování teambuildingů, večírků či různých akcí pro zaměstnance. Společně strávený čas totiž efektivně zlepšuje emoce z týmu a tím pádem i celé firmy. Stejně tak pomáhají společné oslavy úspěchů. Ty se ale v Česku organizují jen málokdy.

Kdo se na nic neptá, nic se nedozví

Probrali jsme, co je “shnilého ve firmách českých”, i základní rady, jak se tomu čelit. Každé odvětví a dokonce každá jednotlivá společnost mají ale své unikátní trable. Jenže vedení mnohdy ani neví, jak je hledat, natož řešit. Logicky se nabízí mluvit se všemi zainteresovanými. Ale jenom 21 % zaměstnanců se na jejich postřehy o chodu firmy někdo ptá. 91 % je za takovou snahu rádo, chtějí aby jejich názory byly slyšet.

Jenže ono je také “ptát se” a “ptát se”. Existují hlavně dva druhy firemních výzkumů. Buď se jednou za rok pošle obsáhlá bichle, jejímž vyplňováním nebohý zaměstnanec stráví 40 minut a nad zadáním typu “uveďte na škále od 1 do 13, jak moc souhlasíte s následujícím tvrzením”  se notně zapotí. Přirozeně tak polovina lidí nakliká na autopilota náhodné odpovědi, polovina dat tím pádem nedává smysl, akorát že nikdo neví, která polovina to je. 

No a druhému typu se říká pulse survey, zpravidla to jsou kratší dotazníky posílané třeba jednou za dva týdny se stručnějšími otázkami typu Jak se dnes cítíte?, což je lepší, ale po nějaké době už takový výzkum nic nového neřekne. A skryté problémy neodhalí. My vám teď chceme ukázat třetí cestu. 

Minuty pro lepší práci

Neboli systém minutových dotazníků, který krok za krokem vede k výkonnější firmě plné motivovaných zaměstnanců.

Minuty trvají minutu

Jsou zábavné, různorodé, asociativní a plné obrázků. Není potřeba velké přemýšlení. Reagují na odpovědi: když vidí, že vás něco pálí, doptají se podrobněji. Otestovali jsme je na lidech všech věků, sociálních skupin a typů zaměstnání. Výsledek: chtěli by je vyplnit i ve své práci.

Zachytí i hlubší motivace

Málokdo řekne, že jeho výkonnost je nižší, protože ho v posledních týdnech nepochválil šéf. Často to ani sám neví. Nasbírali jsme od tisíců lidí stovky reakcí ke všem aspektům práce a pomocí matematických algoritmů hledali skryté souvislosti. Proto víme, na co se v Minutách ptát a jakou tomu přikládat váhu. A ano, chválení je zásadní.

Výsledky v kontextu

U stovek otázek z jednotlivých Minut se můžete porovnat s českou konkurencí. Máme benchmarky pro velké i malé firmy, kanceláře i fabriky, státní i soukromý sektor. Porovnávat můžete také jednotlivé týmy, a nebo klíčové zaměstnance s těmi snáze nahraditelnými: abyste se soustředili na to skutečně podstatné.

Dozvěděli jsme se, s čím jsou lidé spokojení, kde máme rezervy při práci se zaměstnanci, co bychom měli zlepšit při interní komunikaci, při řízení kolektivu. Zaměstnanci velmi ocenili možnost dát nám zpětnou vazbu.

Ing. Jan Landa

státní tajemník

Vyzkoušejte si to

Úvodní výzkum je zdarma. Na 50 vašich zaměstnanců zdarma rozešleme úvodní dotazník mapující to nejdůležitější. Zjistíme, co u vás lidi drží a co je odrazuje.

Hlubší poslání motivuje většinu

Ministerstvo životního prostředí je pilotní partner Minut pro lepší práci. Náš výzkum na více než 600 zaměstnancích zjistil, že pozitivní emoci má 61 % z nich. Většina vidí v práci úřadu hlubší poslání. Mladší lidé a zaměstnanci, kteří pracují na ministerstvu 1-2 roky, se ale ve vnímání vize výrazně liší a zaslouží zvýšenou pozornost, protože nejčastěji zvažují odchod.

Firmy potřebují feedback zevnitř

Změnil rychlý růst firemní kulturu? To jsme zjišťovali pro mladou a energickou IT společnost. Provedli jsme osobní rozhovory na 4 pobočkách a rozeslali naše dotazníky “Minuty pro lepší práci”. Účast jsme vytáhli přes 90 % a ukázalo se, že až na maličkosti, ke kterým jsme dodali vhledy, si firma vede skvěle. Průzkum opakujeme každý rok.

Dobré jídlo i vztahy na pracovišti

Pražská síť restaurací a prodejen potravin, kam patří restaurace Kantýna a Eska, nebo řeznictví Naše maso, dokáže svoje lidi nadchnout. 4 z 5 zaměstnanců centrály mají z práce pozitivní emoci. Smysl své práce tam vidí v tom, že učí lidi stravovat se kvalitně. Výhrad ke službám a produktům je málo, jen někteří mají pocit, že se ve firmě až moc tlačí na inovace. Prostor pro zlepšení je v rozdělení kompetencí, třetina lidí neví přesně za co nesou odpovědnost.

Previous slide
Next slide

Rozhovory o Minutách dvakrát jinak

Náš spolumajitel a behaviorální ekonom Lukáš Tóth o celém výzkumu mluvil detailně v DVTV a trochu osobněji pro web Digichef, tam najdete historky o tom, jak jsme se rozhodli nebýt kovářovou kobylou, nechodit bosí, a výzkum zaměstnanecké spokojenosti projeli i Behaviem, což přineslo překvapivé výsledky. Zejména co se kvantity chození na pivo s kolegy týče. 

DVTV

Digichef

Rádi se ozveme!

Nechte nám na sebe alespoň jeden kontakt
a dáme co nejdříve vědět.

Zarezervujte si schůzku

Sejít se můžeme online nebo v reálu – je to na vás!

Překvapivé porovnání

Porovnali jsme dvě známé značky Alza a Mall pomocí tradičního dotazníku. Potom jsme použili náš výzkum podvědomí. Víte jaký byl rozdíl ve výsledku?