Už několik let ulicemi Česka pravidelně probíhají davy ověnčené žlutými stužkami. Často jde o lidi odsouzené nebo s trestní minulostí, po jejich boku ale startuje i široká veřejnost. Přirozeně nás proto zajímalo, co si o vězních myslí česká společnost.
Smyslem každoročního závodu Yellow Ribbon Run je ukázat, že si bývalí i současní vězni zaslouží druhou šanci na normální život ve společnosti. Je rozdíl v postojích těch, kteří mají s vězněnými přímou zkušenost a těmi, kdo ve svém okolí nikoho takového nemají? A najdeme nějaké mezigenerační rozdíly? Máme data, která vás v mnoha ohledech překvapí.
Známí vězni
Na konci roku 2021 se v českých věznicích nacházelo necelých 19 tisíc lidí. Je pravděpodobné, že se s někým z nich znáte i vy – 66 % dotázaných v našem výzkumu ví o někom ve svém okolí, kdo byl za trestnou činnost odsouzený. Lidé, kteří tuto známost mají, spíše považují osoby s trestní minulostí za důvěryhodné (76 %) než ti, kdo nikoho takového neznají.
Respondenti, kteří považují člověka s trestní minulostí za nedůvěryhodného
Skoro polovině lidí, kteří někoho s trestní minulostí znají, by nevadilo, kdyby se takový člověk nastěhoval do jejich sousedství. U lidí bez takové známosti to je jenom 25 %. Kdo zná někoho odsouzeného, častěji nemá problém ani s tím, přijmout člověka po výkonu trestu do rodiny (39 %) oproti těm bez známosti (24 %).
Mladý odsouzenému nevěří
Že se zkušenostmi mizí nedůvěra, naznačují data také při pohledu na věkové kategorie. Starší ročníky nevidí osoby s trestní minulostí tak negativně, jako mladí lidé.
Respondenti, kteří považují člověka s trestní minulostí za nedůvěryhodného
Ze všech věkových kategorií jsou to nejčastěji mladší věkové skupiny, které osoby s trestní minulostí vnímají negativně. Za nedůvěryhodné je považuje více než dvě pětiny lidí ve věku od 18 do 34 let. S rostoucím věkem tento podíl klesá.
Pouhých 9 % respondentů ve věku od 55 až 64 let si myslí, že se člověk s trestní minulostí dopustí dalšího trestného činu. V kategorii lidí od 18 do 24 let to je více než každý pátý (22 %).
Mladší ročníky (od 18 do 24 let) mají také častěji problém s tím, že by se měl v jejich přímém okolí objevit někdo s trestní minulostí. 76 % respondentům v této kategorii by vadilo, kdyby se měl takový člověk nastěhovat do jejich sousedství, 69 % by vadilo ho přijímat do své firmy.
I pravice pomůže
Zajímavý pohled se otevírá v momentě, kdy se podíváme na respondenty podle politických preferencí.
Voliči stran, které tradičně vnímáme spíše jako pravicové (SPOLU), si častěji než ostatní myslí, že člověk s trestní minulostí potřebuje nějak pomoci (33 %). Na opačném konci tohoto spektra najdeme voliče ANO s 15 %. Průměrně je o tomto tvrzení přesvědčena čtvrtina populace.
Že si člověk s trestní minulostí zaslouží druhou šanci, nejčastěji tvrdí voliči PirStan (66 %) a SPOLU (63 %). Nejméně často s tímto tvrzením souhlasí lidé, kteří ve volbách v roce 2021 hodili hlas SPD (39 %).
Stejně jako tomu je v případě jiných okrajových společenských témat, i tady data naznačují, že přímá zkušenost s danou skupinou, v tomto případě trestanými lidmi, vede k větším sympatiím a menší míře negativní stereotypizace. Pravidelná osvěta – právě třeba Yellow Ribbon Run – tak může být vhodným nástrojem, jak těmto lidem usnadnit návrat do každodenního společenského života.
Výzkum jsme dělali na vlastní náklady a ve spolupráci s neziskovou organizací RUBIKON Centrum .
O výzkumu
Kvantitativní výzkum, sběr dat: duben 2022, vzorek 1 000 lidí reprezentativní k české online populaci
