Doba není jednoduchá. Nejistotu z covidové pandemie vystřídala válka na Ukrajině, navazující zdražení cen energií a inflace. Není proto divu, že výraznou psychickou nepohodu u sebe loni vnímalo 36 % dospělých Čechů (častěji ji pociťovaly ženy a mladší lidé ve věku 18 až 34 let).
U svých dětí pozorovalo ve stejném období psychické potíže 9 % lidí.
Když je nešťastný dospělý, snaží se mnohdy poradit si sám, třeba často zmiňovanými svépomocnými technikami, jako je meditace. V případě viditelně ztrápeného dítěte je ale tendence vyhledat odborníky mnohem silnější.
Jakým způsobem jste psychickou nepohodu dítěte řešil/a? Vyberte toho klidně víc.
(Vzorek: lidé, kteří v uplynulém roce pozorovali u dítěte dlouhotrvající psychickou nepohodu)
Dětské trápení v číslech
Ze statistik Linky bezpečí za rok 2021 vyplývá meziroční nárůst četnosti dětských psychických potíží o 45 %.
Sebevražda je u dětí a mladistvých ve věku 14–25 let druhou nejčastější příčinou úmrtí. Současný výskyt suicidality a sebepoškozování se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšil hned třikrát a trend nadále narůstá.
Konkrétně na Dětské psychiatrické klinice FN Motol je nejčastějším důvodem k přijetí sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. V roce 2021 se oproti předchozímu roku zdvojnásobil počet případů sebepoškozování i počet adolescentních suicidálních pacientek.
Příčiny dětského trápení podle psycholožky
„Události posledních let se spolupodílely na enormním nárůstu psychických potíží u dětí a mladistvých. U dětí zaznamenáváme vysoký nárůst úzkostně depresivní poruchy, naše děti nejsou stavěné na zátěž, neumí se vypořádat se stresem dnešní doby. Většinu nepříjemných situací a neúspěchů používají proti sobě, o čemž svědčí nárůst sebepoškozování a sebevražedných pokusů u adolescentů,” komentuje situaci klinická psycholožka pro děti i dospělé Lucie Botorová.
„Dlouhodobý lockdown u dětí způsobil, že byly velmi dlouho dobu sociálně izolované, musely být jenom doma, kde ne vždy byly dobré podmínky. I když doma bylo funkční a podporující prostředí, děti se nemohly setkávat se svými přáteli, nemohly sportovat, chodit na kroužky. Tím se jim přetrhla nit určité kontinuity jejich života a spousta dětí se následně už nevrátila ke svým sportům a koníčkům. Ztratily hodně vztahů a mnoho z nich je už nedokázalo získat zpět.
Další důležitý faktor je, že dnešní doba je velmi silně zaměřena na výkon a mezi dětmi je silný tlak na výjimečnost. Neustále se pak cítí nedostatečné, neustále mají před sebou nedosažitelné cíle. Skoro žádné dítě necítí pocit sounáležitosti ve smyslu, že by bylo přijímané svým okolím takové, jaké je. Ve společnosti jsou dané velmi silné představy, jak by se správně mělo žít a mnoho dětí už teď nevěří, že těchto milníku kdy může dosáhnout, a tím ztrácejí víru v dobrý a hezký život,” uzavírá Lucie Botorová.
Dětská psychiatrie a psychologie jako nedostatkové zboží
Dle registru České lékařské komory v zemi působí jen 180 dětských psychiatrů, z toho je skoro polovina (konkrétně 86 psychiatrů) starších 65 let. Z 931 klinických psychologů v ČR se jich pouze 90 zaměřuje na děti a dospívající. V přepočtu na 100 tisíc dětských a adolescentních pacientů připadá asi 6 psychiatrů.
Pedopsychiatrička a odborná garantka z pražského Centra duševního zdraví pro děti a adolescenty Lucie Vašková situaci vysvětluje takto: „Půjde o více faktorů. Jeden prozaický je ten, že se v minulosti měnily podmínky pro předatestační přípravu na pedopsychiatrii, a tím nastala určitá časová propast. V dnešní době je nadále menší zájem o dětskou psychiatrii, tato oblast je podfinancována, málo lukrativní. Myslím, že nové směry v psychiatrii, nové psychoterapeutické přístupy, modernější prostory a celkově nový směr multidisciplinarity by mohl přilákat mladé studenty k zájmu o tento obor.“
Jak zmiňuje Lucie Vašková, oblast psychiatrie a psychologie je dlouhodobě podfinancovaná. A z veřejných sbírek se příliš nedosytí. Jen minimum občanů (2 %) přispělo v uplynulém roce na nějaké téma nebo konkrétní případ z tohoto oboru. Pro srovnání, na boj s tělesnými nemocemi dětí či na podporu Ukrajiny loni přispělo libovolnou částkou shodně 23 % Čechů.
Jak pomáhá Nadační fond Kapka naděje
Nadační fond Kapka naděje podporuje dětskou psychiatrii od roku 2018. Má za sebou významné investice na Dětské psychiatrické klinice FN Motol, kde proběhla kompletní rekonstrukce terapeutické zahrady, výměna vybavení pokojů a renovace heren, stejně jako na oddělení dětské psychiatrie Fakultní Thomayerovy nemocnice.
V nadcházejících letech se fond chystá na úpravy prostor v dalších krajích a edukaci v této oblasti včetně náboru nových lékařů.
„O krizi v dětské psychiatrické péči mluví odborníci už dlouho a společnost, zejména rodiče, ji pociťují na vlastní kůži stále častěji. Například kvůli kritickému nedostatku psychiatrů se mnohdy dítě s psychickými problémy dočká odborné pomoci po týdnech, někdy až měsících, a to zdaleka není jediný problém. V Kapce naděje spolupracujeme například s odborníky z psychiatrických klinik, se kterými se snažíme hledat nejefektivnější cesty, jak pomoci. A to nejen finančně, ale také edukací rodin a snahou o lepší pochopení tabuizovaného a stigmatizovaného tématu,” říká ředitelka Nadačního fondu Kapka naděje Dita Loudilová.
Kontext: Češi a jejich přístup k psychickému zdraví
Většina Čechů (59 %) se shoduje, že nalomená psychika je akutním problémem dnešní společnosti.
Třetina Čechů prý zažívá nějakou formu dlouhodobého psychického trápení. Většina z nich si ale nemyslí, že jde o závažný problém, který by měl řešit odborník. Spíše než psychiatrovi či psychologovi se lidé vypovídají svému blízkému nebo se uvolní pohybem či meditací. Odbornou pomoc v posledním roce vyhledalo jen 21 % psychicky sužovaných Čechů, přímo psychiatra pak 16 % z nich.
Jakým způsobem jste svou psychickou nepohodu řešil/a? Vyberte toho klidně víc.
(Vzorek: lidé, kteří v uplynulém roce zažili dlouhotrvající psychickou nepohodu)
Duševní onemocnění jako takové ale není mezi spoluobčany vnímáno jako stigma. Za slabost člověka jej považuje jen 10 % lidí, za ostudu pak 3 %. Podle většiny se jedná o nemoc jako každou jinou.
Přesto, jak vyplývá z dat, máme tendenci problémy duše podceňovat, a to u sebe i u svých potomků.
Výzkum jsme dělali na vlastní náklady a ve spolupráci Kapkou Naděje.
O výzkumu
Kvantitativní výzkum, sběr dat: říjen 2022, reprezentativní vzorek 1 200 respondentů z české online populace.
