Je horký červnový den a před naší nejprostornější zasedačkou v pražských Holešovicích trochu nervózně přešlapuje několik nadějných sociologů a socioložek.
Poslední dva týdny žili Líhní – dvoutýdenní placenou stáží, během které si osvojili výzkumné základy a pilovali svou závěrečnou prezentaci. Už za pár okamžiků s ní jednotlivě předstoupí před širší osazenstvo Behavia a rozhodne se, kdo z nich bude moci pokračovat na zářné profesní dráze v jednom z nejlepších firemních kolektivů v tuzemsku™.
Vás ale napínat nebudeme. Dnes už víme, že finálovým kolem třetího ročníku této soutěže o výzkumnou superstar prošli hned tři lidé – Eliška, Kateřina a Petr.
Lepší, než jsme čekali
Po několika měsících jsem se s nimi sešel na naší zkosené terase, kde se v létě promítají filmy a v zimě sáňkuje. My jsme to protentokrát využili jen k lavírování. Přirozeně mě zajímalo, co si myslí o práci v Behaviu, svých prvních měsících a jestli jim Líheň dávala smysl. Bylo totiž na čase se zeptat – stálo vám to za to?
„Líheň byla ještě lepší, než jsem čekala,“ vzpomíná Eliška, aniž bych na ni musel vyvíjet ejčárový tlak na perfektní firemní sebeprezentaci. „Byli jsme celou dobu pod vedením seniorního výzkumníka, Dejva, který nám všechno skvěle vysvětlil a vytvořil pro nás společně s ostatníma takový bezpečný prostředí, kde se člověk nebál ptát a dělat chyby.“ Káťa jí sekunduje: „Mě příjemně překvapilo, že byl vidět ten zájem, abychom se něco naučili. Že nás v tom nenechávali plavat s tím, že se na konci prostě někdo vybere.“ Petr přitakává. „Čekal jsem to daleko soutěživější, ale byla to super zkušenost se skvělou partou lidí.“
Možná přemýšlíte nad tím, co se dá během takových dvou týdnů stihnout. „Osvojíš si praktické věci, které pak k práci výzkumníka v Behaviu potřebuješ,“ zamýšlí se Káťa. „Naučíš se identifikovat sdělení v kampaních, zasadit je do kontextu, umět srozumitelně vysvětlit data a zároveň umět číst mezi řádky.“
Socka netřeba
Představa, že pro účast v Líhni musíte znát statistický software poslepu a ve volném čase syntetizovat sociologické teorie, je mylná. Stačí trocha nadšení. „Socka určitě není potřeba,“ říká Petr, který jako jediný z našich třech nejnovějších výzkumníků sociologii studoval; Eliška má za sebou multimediální studia, Káťa arts management. „Jasně, základ statistiky trochu pomůže, ale všechno se člověk naučí až v Líhni, takže není potřeba se bát,“ dodává. „Vyloženě byste se asi neměli bát dat a tabulek,“ směje se Eliška.
Káťa jí ale oponuje: „Já jsem z dat teda dřív nějak nadšená nebyla. Třeba zkoušku ze statistiky na vejšce jsem nedala na první pokus. A přestože jsem vždycky tíhla ke kreativnějším oborům, tady jsem si ověřila, že práce s daty může mít víc podob. Nemusí být tak rigidní.“
Rozmanité jsou i důvody, proč se do Líhně přihlásili a jak se k ní dostali – Káťa se náhodou dostala k jedné z našich case studies a přestože tou dobou měla spoustu práce se státnicemi, poslala svůj životopis. Petrovi stáž doporučil jeden z našich sociologů, který je zároveň jeho dobrým kamarádem a Elišku oslovila konference Beha Talks. „Trochu jsem se bála, že nemám tolik znalostí z oboru a nebudu půlce věcí rozumět, ale fakt mě to bavilo,“ vzpomíná. „Lidi tu mají skvělou schopnost zaujmout a zároveň srozumitelně vysvětlit.“
Líhní jedině získáš
Od poslední Líhně neuplynul ani rok a naši tři nejčerstvější absolventi se vyklubali už podruhé – stali se z nich totiž medioři.
Co se za těch pár měsíců stihli naučit? „Je toho hrozně moc,“ říká Petr. „Když si vzpomenu, jak jsem byl před rokem ze všeho zmatenej, je super pozorovat ten pokrok.“
Eliška nejvíc kvituje fakt, že si může cizelovat svoje prezentační schopnosti: „Vždycky to pro mě byl hroznej stres. Člověk si tu ale prezentace zkouší tak často, ať už v rámci cvičných prezentací nebo ostrých před klientem, že už se na ně většinou vlastně i těším.“
Kdo se tedy do Líhně nejvíc hodí? Všichni tři se shodují, že bude bavit nejvíc toho, kdo má chuť se učit nové věci. „Doporučila bych to každýmu, kdo takovou práci alespoň trochu zvažuje,“ říká Eliška. „V nejhorším člověk zjistí, že to nakonec není nic pro něj. Rozhodně tím ale nic neztratí, jedině získá.“
