🧠 Otevřeli jsme pro vás registrace na zbrusu nový workshop Úvod do tvorby efektivní reklamy.

Mají dostat odsouzení druhou šanci?

Už několik let ulicemi Česka pravidelně probíhají davy ověnčené žlutými stužkami. Často jde o lidi odsouzené nebo s trestní minulostí, po jejich boku ale startuje i široká veřejnost. Přirozeně nás proto zajímalo, co si o vězních myslí česká společnost.

Smyslem každoročního závodu Yellow Ribbon Run je ukázat, že si bývalí i současní vězni zaslouží druhou šanci na normální život ve společnosti. Je rozdíl v postojích těch, kteří mají s vězněnými přímou zkušenost a těmi, kdo ve svém okolí nikoho takového nemají? A najdeme nějaké mezigenerační rozdíly? Máme data, která vás v mnoha ohledech překvapí.

Známí vězni

Na konci roku 2021 se v českých věznicích nacházelo necelých 19 tisíc lidí. Je pravděpodobné, že se s někým z nich znáte i vy – 66 % dotázaných v našem výzkumu ví o někom ve svém okolí, kdo byl za trestnou činnost odsouzený. Lidé, kteří tuto známost mají, spíše považují osoby s trestní minulostí za důvěryhodné (76 %) než ti, kdo nikoho takového neznají.

Respondenti, kteří považují člověka s trestní minulostí za nedůvěryhodného

Srovnání důvěryhodnosti osob s trestní minulostí podle osobní známosti s některým z nich

Skoro polovině lidí, kteří někoho s trestní minulostí znají, by nevadilo, kdyby se takový člověk nastěhoval do jejich sousedství. U lidí bez takové známosti to je jenom 25 %. Kdo zná někoho odsouzeného, častěji nemá problém ani s tím, přijmout člověka po výkonu trestu do rodiny (39 %) oproti těm bez známosti (24 %).

Mladý odsouzenému nevěří

Že se zkušenostmi mizí nedůvěra, naznačují data také při pohledu na věkové kategorie. Starší ročníky nevidí osoby s trestní minulostí tak negativně, jako mladí lidé.

Respondenti, kteří považují člověka s trestní minulostí za nedůvěryhodného

Srovnání důvěryhodnosti osob s trestní minulostí podle věkových kategorií

Ze všech věkových kategorií jsou to nejčastěji mladší věkové skupiny, které osoby s trestní minulostí vnímají negativně. Za nedůvěryhodné je považuje více než dvě pětiny lidí ve věku od 18 do 34 let. S rostoucím věkem tento podíl klesá.

Pouhých 9 % respondentů ve věku od 55 až 64 let si myslí, že se člověk s trestní minulostí dopustí dalšího trestného činu. V kategorii lidí od 18 do 24 let to je více než každý pátý (22 %). 

Mladší ročníky (od 18 do 24 let) mají také častěji problém s tím, že by se měl v jejich přímém okolí objevit někdo s trestní minulostí. 76 % respondentům v této kategorii by vadilo, kdyby se měl takový člověk nastěhovat do jejich sousedství, 69 % by vadilo ho přijímat do své firmy.

I pravice pomůže

Zajímavý pohled se otevírá v momentě, kdy se podíváme na respondenty podle politických preferencí. 

Voliči stran, které tradičně vnímáme spíše jako pravicové (SPOLU), si častěji než ostatní myslí, že člověk s trestní minulostí potřebuje nějak pomoci (33 %). Na opačném konci tohoto spektra najdeme voliče ANO s 15 %. Průměrně je o tomto tvrzení přesvědčena čtvrtina populace.

Názor na druhou šanci pro osoby s trestní minulostí podle volené politické strany respondentem

Že si člověk s trestní minulostí zaslouží druhou šanci, nejčastěji tvrdí voliči PirStan (66 %) a SPOLU (63 %). Nejméně často s tímto tvrzením souhlasí lidé, kteří ve volbách v roce 2021 hodili hlas SPD (39 %).

Stejně jako tomu je v případě jiných okrajových společenských témat, i tady data naznačují, že přímá zkušenost s danou skupinou, v tomto případě trestanými lidmi, vede k větším sympatiím a menší míře negativní stereotypizace. Pravidelná osvěta – právě třeba Yellow Ribbon Run – tak může být vhodným nástrojem, jak těmto lidem usnadnit návrat do každodenního společenského života.

Výzkum jsme dělali na vlastní náklady a ve spolupráci s neziskovou organizací RUBIKON Centrum .

O výzkumu

Kvantitativní výzkum, sběr dat: duben 2022, vzorek 1 000 lidí reprezentativní k české online populaci

Rádi se ozveme!

Nechte nám na sebe alespoň jeden kontakt
a dáme co nejdříve vědět.

Překvapivé porovnání

Porovnali jsme dvě známé značky Alza a Mall pomocí tradičního dotazníku. Potom jsme použili náš výzkum podvědomí. Víte jaký byl rozdíl ve výsledku?